Hodně se mluví o modelu z Holandska, jakkoli nikdo přesně neví, co to znamená. Jakákoli snaha ale přenášet trestnost za přestupek na osobu, která jej nespáchala, ale nebude a nemůže fungovat. Byla by v rozporu s aktuálními principy správního trestání (zaviněná odpovědnost za přestupek konkrétní osoby), takže v tomto směru nadšené zastánce zrušení osoby blízké čeká také zklamání.
Je třeba si uvědomit, že správní orgán, který přestupek projednává, má vždy tzv. důkazní břemeno. To je vyjádřením známé zásady presumpce neviny. Konkrétně to pak znamená, že až do okamžiku, kdy Vám správní orgán prokáže vinu, nemůžete být shledán vinným a nesmí tak na Vás být nahlíženo!!!!
Jen velmi krátce na úvod zopakuji notorietu, že obecně platí, že nikdo není povinen vypovídat proti sobě nebo proti osobě blízké, pokud by jí takovou výpovědí mohl způsobit nebezpečí stíhání pro přestupek nebo trestný čin. Pro drobné zopakování jen doplním, že toto právo je zakotveno navíc i Listinou základních práv a svobod a jakkoli se příslušný článek Listiny odkazuje na "trestní" řízení, judikatura Evropského soudního dvora pro lidská práva ve Štrasburku výkladově rozšířila toto ustanovení na všechny druhy trestání, tj. i na přestupky. Toto ustanovení Listiny proto platí i pro přestupky. To uvádím na úvod, aby někoho nenapadlo argumentovat tím, že se na přestupky nevztahuje.
Vždy když byla na pořadu dne osoba blízká tak z ústavně-právní výbor Sněmovny vždy přišlo důrazné "nelze".